S Majkou se to má tak, že ji nenajdete na žádné sociální síti, a přitom je to člověk, co má snad nejvíce kamarádů, se kterými se pravidelně stýká (bavíme se o situaci mimo covid), a najít skulinku v jejím diáři bylo vždy umění hodné logistického šampióna. Když však potřebujete donést při hospitalizaci do nemocnice nabíječku a papuče, neváhá a překope všechny své plány a za pět minut ji tam máte.
Něco jsme se už spolu propily skleniček od doby, co nás spojilo bydlení na koleji Univerzity Palackého v Olomouci, takže víme, co nám v životě chutná, a to nejenom ve víně. Majka (otřepe se, když se jí říká Maruško nebo Marie) vystudovala latinu, a tak se poměrně snadno naučila i francouzsky, díky čemuž získala svou práci v mezinárodní firmě. Stihla procestovat Bangladéš, Thajsko, Sýrii, Libanon, Island, Francii…, ale nejraději jezdí domů na Vysočinu pomáhat rodičům na zabíjačku. Zná všechny hlášky z Divadla Járy Cimrmana (opravdu všechny), miluje balet a budiž ji k dobru, že byla mou první klientkou na józe v Karlíně.
Tolik o Majce, která si na cestu domů odnesla na ochutnání láhev Chardonnay, vlašáku, veltlínu, mixu vlašák&veltlín, neuburgu, scheurebe i rýňáku rýnského – že je boží?
vinoazpev.cz